Pasivní dům
Také: pasivní standard, pasivní novostavba, pasivní rodinný dům
Pasivní dům je budova s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění, nejvýše 15 kWh/(m²·rok), dosaženou izolací, těsností a rekuperací.
Pasivní dům je stavba, která potřebuje na vytápění tak málo energie, že si vystačí bez klasické otopné soustavy nebo s minimálním dotápěním. Měrná potřeba tepla na vytápění u něj nepřesahuje 15 kWh/(m²·rok) (v české praxi se u rodinných domů připouští až 20 kWh/(m²·rok)), což je zhruba desetina spotřeby starého nezatepleného domu.
Pasivního standardu se dosahuje kombinací:
- silné tepelné izolace celé obálky a oken s trojsklem,
- vysoké vzduchotěsnosti, ověřené tzv. blower-door testem,
- řízeného větrání s rekuperací tepla,
- orientace prosklených ploch k jihu a ochrany proti přehřívání v létě, například venkovními žaluziemi.
Pasivní dům nelze zaměňovat se standardem NZEB, který musí splňovat nové budovy, o jejichž povolení se žádá od roku 2020 – pasivní dům jde výrazně dál. Pro kupce znamená nižší provozní náklady, stálou teplotu a čerstvý vzduch bez otevírání oken. Stavba je ale dražší a vyžaduje kvalitní provedení detailů; pečlivou kontrolu potřebuje zvlášť dřevostavba. V PENB obvykle dosahuje energetické třídy A.
Na výstavbu nebo koupi nového pasivního rodinného domu bývá možné čerpat dotaci z programu Nová zelená úsporám; aktuální podmínky ověřte u Státního fondu životního prostředí. Srovnání s nízkoenergetickou stavbou najdete v průvodci nízkoenergetický a pasivní dům, projekty rodinných domů v sekci rodinné domy.
Právní základ. ČSN 73 0540-2 (tepelná ochrana budov)
Novostavby v prodeji
Související pojmy
Kde se o tom dozvíte víc
Zpět na celý slovník · Aktualizováno 26. 10. 2026



